96. Ježíš a andělé
Ve verši 2:7 v křesťanské knize List Židům se píše -
Jen nakrátko jsi ho postavil níž než anděly, pak jsi ho korunoval ctí a slávou.
Ve verši 2:9 je psáno -
Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou.
Je jen těžko uvěřitelné, že by vyšší bytosti - andělé měli uctívat nižší bytost - Ježíše.
Když si přečteme osmý žalm, zjistíme, že autor výše uvedených veršů překroutil slova tohoto žalmu.
Žalmista použil výraz - Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil - který by měl být chápán následujícím způsobem - Já (Bůh) vyvolávám údiv a bázeň, vidím naprostou nicotu lidských bytostí, proto si říkám - Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Slabý a smrtelný člověk má podle žalmisty pocit hluboké pokory; na druhou stranu si člověk jako vlastník nesmrtelného ducha uvědomuje i svojí vznešenost, která ho činí téměř rovného andělům.
S ohledem na tuto vznešenost žalmista říká - Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Člověk je obdařen inteligencí a vládne níže postaveným lesním, polním, vodním i létajícím tvorům.
Tento žalm nelze spojovat s křesťanskými texty a v nich obsaženým křesťanským učením, neboť se odvolává na verš 1:26 První knihy Mojžíšovi -
I řekl Bůh: Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.
Nezaujatý čtenář Písma Svatého s námi musí souhlasit, že naše Bohem zjevené a inspirované texty nelze použít jako důkaz podporující mystickou teologii křesťanů.