Jdi na obsah Jdi na menu
 


12. Učení o Ježíšově božství

Ve verších 8:19 až 20 v křesťanské knize Matouš se píše -

 

Jeden zákoník přišel a řekl mu: Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš. Ale Ježíš mu odpověděl: Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.

 

To samé tvrdí ve verších 9:57 až 58 Lukáš -

 

Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: Budu tě následovat, kamkoli půjdeš. Ale Ježíš mu odpověděl: Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.

 

Tyto verše jsou nejlepším důkazem toho, že Ježíš nebyl Bůh.

Kdyby byl Ježíš naplněn takovou domýšlivostí, že by sám sebe považoval za Boha, proč by se pak označoval za Syna člověka?
Proč by ostatním rozmlouval, aby věřili že je Bůh?

Určitě by si vzpomněl na výrok zmíněný ve verši 3 Žalmu 146 -

 

Nedoufejte v knížata ani nedůvěřuj synu člověka, u něhož záchrany není.

 

Nebo snad na slova verše 17:5 v knize Jeremiáš -

 

Toto praví Věčný: Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Věčného.

 

Kdyby věřil tomu, že je Bohem, proč by tvrdil, že nemá kde složit hlavu?

Nepovažoval by snad celou zemi za místo, kde může odpočívat; neboť jak nás informuje verš 1 Žalmu 24 -

Věčného je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.