Jdi na obsah Jdi na menu
 


29. Nová smlouva prorokovaná v Jer 31:31 je naplněna křesťanským Zákonem

perek_kt.jpg

Jeremiáš 31:31 - Hle, přicházejí dny, je výrok Věčného, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu.
Křesťané tvrdí, že prorok Jeremiáš v tomto verši předpověděl udělení nového Zákona lidu Izraele, tedy Evangelií Ježíše Nazaretského.
 
Vyvrácení:
 
Písmo Svaté se v tomto verši nezmiňuje o nahrazení nějakého staršího zákona zákonem novým, ale pouze o uzavření nové smlouvy, smlouvy nezávislé na Zákoně.
 
S tím se setkáváme i v příběhu Pinchase syna Velekněze Árona ve verši 25:12 ve Čtvrté knize Mojžíšově -
 
Hle, daruji mu svou smlouvu pokoje.
 
Uzavření smlouvy zde tedy neznamená vydání nějakého nového Zákona pro Pinchase.
Ve verši 26:42 v Třetí knize Mojžíšově se setkáme s podobnou zmínkou o smlouvách -
 
I připomenu si svou smlouvu s Jákobem a též svou smlouvu s Izákem, také si připomenu svou smlouvu s Abrahamem, i tu zemi si připomenu.
 
Z tohoto verše, nemůže nikdo vyvodit, že Všemohoucí dal každému z patriarchů nějaký zvláštní Zákon.
Smlouvu lze uzavřít i mezi dvěma lidmi.
To můžeme najít ve verši 21:32 v První knize Mojžíšově -
 
Pak spolu (Abraham a Abímelech) uzavřeli smlouvu.
 
Když se vrátíme k pravému smyslu verše uvedeného v úvodu této kapitoly, zjistíme, že Všemohoucí přislíbil Izraeli uzavření nové smlouvy o ochraně, poté co dojde k jeho obnově v jeho zemi, tato smlouva nebude na rozdíl od té předchozí nikdy přerušena.
Proroctví verše 31:31 pokračuje i v následujících verších 31:32 a 33 tím, že budoucí smlouva nebude -
 
Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Věčného.
 
Prorok pak pokračuje -
 
Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Věčného: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.
 
Tyto citace dokazují, že Všemohoucí nezamýšlel vydat nějaký nový Zákon, ale vložit Jeho původní Boží Zákon do srdcí Izraele, aby na něj již nikdy nezapomněli.
Pokud se čtenář vrátí ke kapitole 19, najde v ní důkazy o trvalém charakteru Božího Zákona, který byl předán na Sinaji; proto o nahrazení Božího Zákona nějakým Zákonem novým nemůže být řeč.