26. (Jer 17:4) prorokuje večné zajetí Židů bez možnosti vykoupení
Jeremiáš 17:4 - A učiním, abys sloužil nepřátelům v zemi, kterou neznáš, neboť jste zažehly oheň mého hněvu, který bude hořet navěky.
Křesťanští teologové tvrdí, že Jeremiáš v tomto verši předpovídá věčné zajetí, z něhož neexistuje vykoupení.
Vyvrácení:
Hebrejský výraz ad olám עַד עוֹלָם má v Písmu Svatém tři významy.
Zaprvé je užit ve významu neomezený časem (navěky), tak jako v Druhé knize Danielově ve verši 7:26 -
Ať je navěky veliké Tvé Jméno, ať se říká: Věčný zástupů je Bůh Izraele.
V První knize Kronik ve verši 17:24 najdeme -
Ať se navěky osvědčí jako věrné a veliké Tvé Jméno, ať se říká: Věčný zástupů, Bůh Izraele, je Izraeli Bohem.
Druhý význam výrazu ad olám עַד עוֹלָם je navždy, ve smyslu časově omezené existence člověka na zemi, tak jak je použit v První knize Samuelově ve verši 1:22 -
Až bude chlapec odstaven, přivedu ho, aby se ukázal před Věčným a zůstal tam navždy.
A v Druhé knize Samuelově ve verši 12:10 je David varován -
Nyní se už nikdy lo tásúr ad olám לֹא תָסוּר עַד עוֹלָם nevyhne meč tvému domu.
Slovo nikdy se týká pouze Davidova života.
Třetí význam hebrejského výrazu עַד עוֹלָם je odlišný od předchozích dvou významů, jedná se o určité období z pohledu Všemohoucího, který je schopen předvídat, ale neurčité období z pohledu člověka.
Jak se píše v knize Izajáš ve verši 32:14 -
Neboť paláce budou opuštěny, zástupy zmizí z města, pevnosti a věže budou navěky doupaty, budou obveselením divokých oslů a pastvinou stád.
Omezení slova navěky najdeme v následujícím verši -
Až bude na nás vylit z výše duch, poušť se stane sadem a sad bude mít cenu lesa.
Věčné zničení ale ustoupí obnově, jakmile na nás sestoupí duch, tedy přízeň Boha.
Výraz - bude hořet navěky - má právě tento třetí význam, nemůže tedy znamenat nekonečnou věčnost, jak tomu věří někteří křesťané, neboť všichni proroci předpovídali úplnou obnovu celého Domu Izraele.
To musí být ještě jasnější z následujících pasáží:
Izajáš ve verši 66:20 říká -
Přivedou také ze všech pronárodů všechny vaše bratry jako obětní dar Věčnému na koních a na vozech a na nosítkách, na mezcích a dromedárech na mou svatou horu do Jeruzaléma, praví Věčný, tak jako budou přinášet Izraelci obětní dar do Domu Věčného v čisté nádobě.
A Jeremiáš ve verši 30:8 říká -
Nebudou (Izraelité) již zotročeni cizáky.
A Ezechiel ve verších 39:28 a 29 říká -
I poznají, že já jsem Věčný, jejich Bůh, který je přesídlil mezi pronárody. Já je shromáždím do jejich země. A neponechám tam už nikoho z nich. Svou tvář už před nimi nebudu skrývat, neboť jsem vylil na dům izraelský svého ducha, je výrok Panovníka Věčného.
Tyto jasně definované sliby nelze zpochybnit, neboť všechny vycházejí ze stejného Božského zdroje.